Díl desátý - vyhledání pomocníka a vyštěkání - II.díl


Štěkání na povel od nejútlejšího věku

    Vyštěkání je pro mě neodmyslitelně spojené se štěkáním psa na povel, byť to při výcviku není, zejména na západ od našich hranic, až tak časté. Pochopitelně jsem v rámci „fofrškoly“ také naučil pár psů vyštěkávat figuranta bez znalosti tohoto povelu. Šlo to. Ale jen u psů s výrazným chtíčem a bylo nutné použít korekci, čemuž se snažte, pokud je to možné, vždy vyhnout, a to nalezením byť delší, avšak schůdnější cesty. Proto povel „štěkej“ neignorujte. Zcela jistě jej využijete někdy v budoucnu, třeba na zkouškách NZŘ kterým se třeba nyní nechcete věnovat. Povelu „štěkej“ se nejlépe učí malé štěňátko, ihned jak si je přivezete domů. Stále si totiž pamatuje, jak si muselo při boji o mámin cecík i zakňučet či štěknout, aby svou mámu unavenou kojením upozornilo, že je hladové a ať už je sourozenci, xakru, také nechají napít. Jakmile se u vás trochu rozkouká a vy zjistíte, co mu nejvíce šmakuje, uchopte kus této dobroty mezi prsty a stále jej s povelem „štěkej“ nuťte k pozornosti. Pište si, že to nevydrží, a že se ozve. V tom okamžiku jej odměňte, a to i tehdy když se to štěknutí bude podobat jen vzdáleně. Naučil jsem to takto každého svého pejska již v tom nejútlejším věku a s údivem jsem pozoroval, jak mí přátelé učili štěkat psa tak, že jej například zatahali za ucho. Výsledkem bývalo zoufalé zavytí, což je pochopitelně vopruz. Štěkání je loudění a tak jej také učte.
    Pokud jste tento věk propásli, nic není ztraceno.

Štěkání musí být intenzivní

    I u dospělého psa můžete postupovat stejně jako u štěněte, jako motivaci použijte pamlsek nebo míček. Pokud je pes opravdu „němý“, uvažte jej někde a s povelem „štěkej“ se pomalu vzdalujte do úkrytu, odkud psa pozorujte. Dříve či později se pes ozve. Neváhejte, vraťte se k němu, odměňte, a znovu s povelem „štěkej“ odcházejte číhat na jeho štěkot do úkrytu. Po krátké době se bude doba, respektive vzdálenost, po vašem odchodu zkracovat, až se pes rozštěká přímo před vámi. Dvakrát, třikrát to upevněte následujícím totožným tréninkem a můžete se přesunout z úvazku do základní pozice.
    Nemyslete si však, že nějaké potřikráte zablafnutí, tak jak ukládá národní zkušební řád, je dostačující. Nebojte se svému psu pomoci povzbuzením a pochvalou, které opakujte s intonací, z níž bude zřejmé, že máte z jeho štěkotu radost a že činnost, kterou mnohdy kvitujete zlobným okřiknutím, je po povelu „štěkej“ to nejlepší, co lze zrovna teď provádět. Pokud zde některý z všeználků hodlá zaskuhrat, že tím naučíte psa akorát štěkat, když je sám anebo něco chce, vězte, že opak je pravdou. Povel „klid“, který štěkání zastavuje, se učí nejlépe, právě pokud je štěkot psa iniciován povelem. Ale to už nepatří do IPO a ani do NZŘ, nýbrž do běžné výchovy psa.

V maketě začínejte štěkáním bez budování zloby

    Až máte štěkání na povel, třeba s dopomocí, avšak vytrvalé a intenzivní dostatečně upevněno, postavte se do makety a s povelem „revír“ spolu s výraznou presentací motivačního předmětu, nejlépe míčku, u malého štěněte žrádla. Psa nalákejte k sobě, kde mu s povelem“ štěkej“ a pomocnými povely „sedni“ a „hodný“ dopomožte ke korektnímu vyštěkání, jenž zpočátku vůbec nemusí být příliš dlouhé. Je pochopitelně výhodou, když si pes od začátku v maketě sedá, ale pokud tento povel ještě nezná, nechte jej stát, ležet, poskakovat, jen když štěká spolu s výraznou pozorností na předmět zájmu. Přehnané umravňování v maketě na začátku tréninku může vést k ztrátě koncentrace a k dlouhým pauzám ve štěkotu, či k mlčení a zírání. Pes nesmí v maketě číhat, musí štěkáním loudit, byť je nejlepší odměnou v budoucnu právě rukáv, pešek, kůže – tedy figurantovy pomůcky, na které se právě daleko lépe číhá, než štěká. Právě proto je vhodné štěkání učit a později i upevňovat na míček, s využitím drajvu, avšak ještě ne agresivity, která je v ideálním provedení vyštěkání žádoucí.
    Zde si, prosím, nepleťte agresivní projev s cholerickým. Pes svým silným, sebejistým projevem neporazitelného bojovníka musí dát figurantu a rozhodčímu jasně najevo, co bude následovat. Nebojte se, nekompromisní projev a zloba se časem dostaví sami. Jakékoli bučení, vytí či vysokým hlasem zavřeštěné volání o pomoc, spolu s vytřeštěnýma očima a vyceněnými zuby je nežádoucí. Bohužel, je to častý výsledek právě uspěchaného používání biče a „čištění“ psa leaderstockem či kopanci, což ani po letech humanizace výcviku není neobvyklé.

Neznesnadňujte psovi jeho práci

    U vyslání do makety na sebe sama můžete použít pomocníka, anebo psa odložit. Malému štěněti tam prostě utečte a nezapomeňte, že vše je zpočátku jen hra. Snažte se neupevnit ve psu reflex, kdy si spojí, že po jeho odložení a vašem odchodu do makety následuje revír. V budoucnu by se vám také mohlo stát, že se při dlouhodobém odložení na IPO3, nejspíše po výstřelu, vydá úprkem v prk do makety, kde je psovod ukryt po dobu cviku, pro právě tolik očekávaný míček. Proto se snažte co nejčastěji po vyslovení povelu „revír“, alespoň okamžik vartovat před maketou, nejlépe však těsně do momentu, než se běžící pes přiblíží. V počátku nezapomeňte pro vstoupení do makety zvolit tu stranu, kterou učíte psa obíhat. Později to bude už jedno a také to těžko vysvětlíte každému figurantovi, ale nácvik, a to nejen revíru, musí být co nejsrozumitelnější. Volte vždy tu cestu, která vašemu psu co nejméně zamotá hlavu.

Před tréninkem se s figurantem dohodněte na postupu

    S takto připraveným psem se nemusíte obávat přejít ve výcviku na figuranta. I když je pes třeba poněkud nedůvěřivý, anebo, na druhé straně, až příliš aktivní a hůře zvladatelný, bude vědět, co po něm chcete a také kdyže to obdrží vytouženou kůži, peška či rukáv.
    Nezapomeňte s figurantem plně spolupracovat. Největší chybou je dovolit psovi do figurantem drženého materiálu kousnout. Důsledně dbejte, aby se jej ani nedotkl bez předchozího vyštěkání a vystavení (předsednutí), a následného nabídnutí k zákusu. Nebojte se psa pořádně zkrouhnout na stahovacím obojku, pokud ovšem bylo předchozí vydráždění figurantem dostatečné ke vzbuzení co možná nejvyššího vzruchu. Zároveň s tímto výrazným trhnutím vodítka zatlačte psovi bez jakéhokoli povelu na zadek. Pochopitelně to neberte jako schéma platné pro všechny pejsky. Pokud ten váš nedává najevo, že je pro něj figurant anebo to, co drží v rukou, to nej nej nejlepší na celém světě, anýbrž jen tak trochu poskakuje a sem tam zavrtí ocáskem, tváříc se u toho spíše překvapeně, buďte opatrní a to trhnutí vodítkem změňte na citlivé zatahání spolu s oním zatlačením na jeho zadek, ale opět raději bez vyslovení povelu. Pokud má býti vysloven nějaký povel pro pozici psa, musí jej pronést figurant. On povely a vy podněty.
    Když se vám opakovaně povede zastavit běh psa za kořistí, drženou figurantem v maketě, jediným prudkým pohybem, přímo do pozice vsedě před figurantem, a pes po dvou třech zaštěknutích obdrží vytouženou kořist, máte patrně vyhráno. Nenechte se však unést úspěchem a psa mějte důsledně pod kontrolou po další tréninky, právě proto, aby nemohl „vytáhnout“ a ochutnat figuranta bez dovolení. Doporučuji používat dlouhé vodítko (4 – 5m), které však nedržte při štěkání napnuté. Musíte být tak pozorní a tak rychlí, abyste v momentu nekázně dokázali zakročit prudkým trhnutím a vzápětí vodítko opět prověsili. Tah napnutým vodítkem totiž v tom lepším případě ukazuje psu, že je pod přísnou kontrolou, a v tom horším jej přímo vybudí do protitahu a útoku.
    Nezdráhejte se v případě opravdové nezvladatelnosti použít ostnatý obojek.

Nikdy nenechte figuranta vítězit nad psem hrubou silou

    Čeho se však vyvarujte, je jakékoli zastrašení psa figurantem. Již jsem se o tom zmínil a zcela jistě ještě zmíním. Není nic horšího než úder spodním kovovým koncem leaderstocku zespodu psovi do brady, bolestivé vypráskání bičem či kopanec. U některých typů povah lze v pozdější fázi výcviku použít bič, mírných úderů leaderstockem, štípaným bambusem či kousání na ostnáči, tedy bolesti ke zvýšení drajvu psa, ale toto patří až do výcviku pokročilých psů vedených lidmi či figuranty, kteří tomu rozumí, mají cit a umí s bolestí pracovat tak, aby byla psu příjemnou motivací budící pozitivni stres.




FOTOGRAFIE
zde


INSTRUKTÁŽNÍ VIDEO
zde














 © International dog school K9 :: Design: Lucie Skopalová :: Webmaster: Karolína Kočová