Díl dvacátý - Pachové práce – nácvik stop, II. díl
Závist jako motivační prvek a správná volba pamlsků


Ano, nejedná se o metodu napodobovací, jak by chtěl jistě kdejaký rozoumek podotknout, ale opravdu o využití naší národní české vlastnosti. Je to jedna z podpůrných metod, kterou používám sice okrajově, avšak s účinkem více než výrazným.

Lze ji doporučit tam, kde se psi, utahaní
    výcvikem, vedeným ve stylu „těžko na cvičišti lehko na bojišti“, rozcházejí od nášlapu s ocáskem svěšeným, spíše otráveně pokud vůbec, a nikoli s rozvahou a důkladností, o kterou se bývalí mladí timurovci tolik snaží. Anebo, a to je horší, pokud stojí u nášlapového kolíku jako tetanem raněni, neb byly použity při nácviku tzv moderní metódy, což přeloženo do srozumitelného jazyka znamená, že každé vychýlení ze stopy bylo kvitováno impulsem elektrického obojku. Tyto pejsky poznáte taktéž dle ocásku. Není svěšený, nýbrž stažený. A očička vytřeštěna.

Každá metoda, i ta sebeblbější, k cíli většinou vede, pokud se činí důsledně
    Takováto zvířátka jsou pro moderní trenéry odpadem. Nic není ale ztraceno. To přeci ví každý dobrý psovod, že každá metoda, i ta sebeblbější, k cíli vede, pokud se činí důsledně. Takže prosím neberte tento postup jako standardní, avšak jako možnost znovunabytí důvodu ku stopování, jiného než je otravná povinnost či strach.
    Ještě jednou zopakuji, jedná se spíše o nápravu psů, kteří již vědí, co po nich chcete. Provedli-li byste toto u psů začátečníků, spíše je zjankovatíte a jejich práce bude všechno jiné jak soustředěné pátrání.

Prvním krokem je položení vlastní stopy,
    kterou chcete vypracovat. Může být klidně dlouhatánská a stará, pokud by to pes zvládal, ale doporučuji se opravdu vracet k stopám lehkým a zajímavým, třeba i změnou terénu, ale hlavně tím, co lze na stopě nalézti.
    Po položení stopy přivedete svého psa a uvážete jej ku stromu na kraji pole, sloupu či přinejhorším k úvaznému kolíku. Co nejblíže ku psu začněte klást druhou stopu, co nejvýrazněji prezentujte pamlsky kladené do šlápot. Stopa nechť je opravdu krátká, může se zatáčet kol uvázaného psa. Je jedno, zda ji kladete vy, anebo vašemu psu známý majitel, taktéž vašemu psu známého, psa. Známého proto, že nesmí býti mezi těmito dvěma nijakého nepřátelství, protože by se vám na tom poli akorát porvali či by na sebe štěkali nějaké své psí invektivy.


Stopu pro sparingpartnera klaďte, anebo nechte klást, co nejblíže vašemu psu, kterému musí být jasno,
jaké dobroty se na ní nacházejí.

Druhého psa doveďte vzápětí
    a stopu vypracujte. Vy, anebo jiný psovod. To dá rozum, že nebudete někomu tahat psa po poli. Pes na stopě nechť je po dobu práce chválen, a po označení předmětu ať je míček hozený v odměnu co nejblíže ku zatím na úvazku kvílejícímu psu.
    Po odvedení druhého psa je možné okamžitě vypracovat již dříve položenou stopu. Protože pes nebyl kladení své vlastní stopy přítomen, nehrozí až takové nebezpečí, jak by se zdálo, že provede od nášlapového kolíku vysílačku ku předmětu. Důležité je prokrmení jak samotné stopy, a to ihned od nášlapu, aby bylo nad slunce jasné, že tato stopa je taky cool, tak i výrazná odměna po předmětu.
    Zdá-li se vám pes příliš rozdýchaný po poskakování a štěkotu na úvazku, je možné jej na pár minut dát kupříkladu do auta a až poté pracovat. Ale opravdu jen na pár minut.
    Pokud toto provedete párkrát v měsíci, motivace vašeho psa bude, díky závisti, mnohonásobně vyšší.


Pokud váš pes přihlížel kladení stopy třeba i apaticky, věřte, že pokud mu pod nosem někdo odměny sežere,
závist jej přinutí se o stopu zajímat.


A jestli ne sežrání pamlsků, tak míček odhozený do těsné blízkosti vašeho psa v odměnu sparingpartnerovi,
jej přivede k nepříčetnosti.


Vlastní stopu raději započněte pamlsky, ať se pes srovná z předchozího vzruchu.


Výsledkem je intenzivní práce plná zájmu.

Pamlsky mají býti pamlsky a ne standardní psí žrádlo
    Záměrně píši pamlsky a ne krmivo. Ano, také používám třebas celou krmnou dávku, granulku po granulce vloženou do každé šlápoty. Občas a se psem opravdu hladovým. Bolí z toho hřbet, jak se musí jeden třistakrát ohnout, ale výsledek to přináší. Velmi často se setkávám s dotazem, proč pes granule přechází. Pominu-li možnost, že pes je opravdový stopař, kterých jsem za svůj život potkal jen pár, a žrádlu se vyhýbá pro svůj zájem o pach samotný, je odpověď nasnadě. To žrádlo prostě není chutné. Pes si pomyslí, ejhle, zase ty stejné granule jako včera, minulý týden, měsíc, etc., proč bych se měl unavovat sbíráním něčeho takového, když už ta votrava na poli může být za mnou a u předmětu bude třeba něco lepšího a taky možná míček!

Mimozemšťan John Travolta
    Abych to svým studentům vysvětlil, používám příměr ku scénce z jednoho béčkového sci-fi filmu. John Travolta je tam za mimozemšťana a kolonizuje zemi. Lidstvo nazývá lidskými zvířaty a dle toho s nimi i zachází. Drží je v klecích a krmí jakousi hnusnou kaší. Po čase zjistí, že potřebuje pracovní sílu tady těchto lidských zvířat. Neví ale, jak je motivovat. Nechá jich tedy pár uprchnout, předtím však na jejich šaty namontuje kamery, aby věděl, o co se tito tvorové zajímají a co je pro ně milé a kupříkladu delikatesa. Uprchlíci v zoufalém hladu ubijí pár potkanů a začnou je pojídat. To Johnovi Travoltovi stačí, dopadne je pomocí jakéhosi samoletu a vůdce těchto uprchlíků navštíví v jeho kleci. Pohupujíc mrtvým potkanem říká: „Když budeš pro mě pracovat, dostaneš toto!“.
    Cítíte to? Je to úplně stejné. My těm psům servírujeme něco, co až tak bůhvíjak chutné není. Alespoň ne tak, aby stálo za to, se pro něco takového na stopě přetrhnout.

Vede kočičí žrádlo
    Doporučuji vám tedy opravdu dobré maso a nezapomeňte na špetku soli, když je vaříte. Nezdráhejte se použít uzeniny anebo sýr. Čím smradlavější, tím lepší. Ano, je to víc cítit, ale věřte, že pár pasáží psa povzbudí kupředu levá spíše, než by jej to odnaučilo čuchat, jak jsem již také slyšel. K tomu smradlavému sýru se musí totiž precizně dostopovat. A zkuste žrádlo pro kočky. Takové ty paštičky, co stojí pár šupů, jsou to nejchutnější, co můžete psovi na stopě dát. A používejte na stopě kočičí granule. Jsou menší a pes se nadře, než je slupne. Musí se nosem opravdu snažit. Kočky jsou daleko mlsnější než psi a výrobci krmiv to vědí. Misku se žrádlem pro psa mých švýcarských přátel používá jejich kočka jako záchod, pokud se pes včas nenažere, což je jasným důkazem toho, jak to asi chutná.

                                                                                                                                                 Luděk Šilhavý
















 © International dog school K9 :: Design: Lucie Skopalová :: Webmaster: Karolína Kočová