Kvapem se blíží doba prázdnin a výcvikových táborů. Na prvém jsem byl v r. 1979. Na posledním loni. Už ani nevím, kolikátý to byl, co jsem sám pořádal. Nutno říci, že se za ta léta nic nezměnilo. A tak je možno rozeznávat z několika základních typů účastníků letních soustředění.

Účastníci letních výcvikových táborů se rekrutují z různých skupin. Zde jsou ty nejčastější:

    1. Pořádek musí bejt – na první pohled je to přínos. Ale jen na první. Opravdu přesně dodržuje daná pravidla. Bohužel to požaduje i po ostatních, a pokud se tak neděje, máte jej před svými dveřmi každého dne. Ví, naprosto jistě, kde leží nesebrané psí hovno a kdo že je majitelem producenta. Po čase začne kontrolovat i vedoucí a organizátory. V podstatě je to ten největší vopruz.
    Má noční můra. Bohužel velmi často přítomná v reálném životě. Luďku, viděls už, jak cvičej ti plzeňáci? Voni vůbec nepoužívaj reflexní voblouk. Jen si s těma psama hrajou. Přeci to tak nenecháš.

    2. My svazarmáci vydržíme vše – také vopruz, ale spíše neškodný. Pokud je průtrž mračen a lektor se utíká schovat, obrací oči v sloup a mašíruje na place v dešti a krupobití.
    Cenzurováno Lucií.

    3. Musím udělat zkoušku – je úplně jedno jak, ale zkouška musí být splněna. Ono to nějak dopadne. Pan instruktor to přeci nějak zařídí.
    V okamžiku kdy je jasné že to pan instruktor nezařídí, jsou schopny se tyto představitelky při zkoušce příšerně zmalovat a v přiléhavém oblečku na rozhodčího šibalsky pomrkávají. Ten si to užije. Dnes se to musí říkat již po disciplíně, ale dříve si nedostatečná hodnocení ze stop rozhodčí nechávali až na kone,c doufajíc že to ještě bude jednou vidět, když bude kupříkladu pod sukýnkou nic nemající dáma na poslušnosti zvedat odloženou aportovací činku. Při neúspěchu pláčou a mají rozmazaný make-up. Vrcholem všeho byla věta, již jsem jako fi gurant zaslechl po nevydařeném kontroláku.“Proboha svatého pane rozhodčí, nešlo by to nějak udělat, když jsme došli až sem?“.

    4. Chudák holka, snad si někoho najde – většinou se jedná o otylé, akném postižené děvče, ale může to být i pár matka a dcera. Po celou dobu pobytu je majoritně nejdůležitější najít pokračovatele linie, aktuálně vymírající po přeslici.
    Toto je nešťastná skupina. Nemohu zapomenout na matku metr na metr, co nutila svou dceru metr na metr (výška – šířka) tomu pánovi co přijel na kole a měl kalhoty ušité z reklamních ubrusů pivovaru Litovel.

                        

    5. Co nás tam chtěj učit, ty nýmandi – ve výcviku se cítí hvězdami. Však také již nějakou zetemku a jedničku složili. A také mají nějakou tu funkci ve svém klubu. Skáčou lektorovi do řeči, a pokud jsou jejich poznámky ignorovány, obrátí svoji pozornost na své kolegy, kterým se snaží vnutit svou velikost mírným přitakáním, avšak vždy s vlastním dovětkem.
    Snad nejhorší setkání s tímto druhem zažil jsem vloni. Matka s dcerou – nevím, která z nich je chovatelkou – zastupovaly ten zaručeně nejúspěšnější chov psů ve střední Evropě. Hned na počátku mi oznámily, jak ty jejich zvířátka bohovsky pracují. Když jsem je vyvedl z omylu, že opravdu ne, spustily neuvěřitelnou litanii. Prostě přijmout, že nejsou ty nejlepší, bylo příliš ponižující. Není to hezké, vím, ale o to byla větší sranda je týrat. Skončilo to jejich kolektivním brekem. A víte co? Nakonec jsem v nich vybudoval něco jako stockholmský syndrom. Nosily mi květiny a čokoládové bonbóny.

    6. Nováčci – přicházejí o iluze.
    Není třeba komentovat.

    7. Už dvacet cvičím a ještě nic neumím – je to rok co rok stejné, ale přítomnost známého kynologa jest majákem jejich bytí.
    Neremcaj a jsou ochotni investovat do výcviku svého psa. Bohužel je to stejné jako zakoupit posilovací stroj a čekat, že se stane zázrak. Nakonec stejně slouží jako věšák na odložené šatstvo...

    8. Chci se vožrat a potažmo skončit u nějaké paní či slečny ve stanu – v podstatě neškodný typ. Pokud se opije, budiž mu to přáno. Stane se tak večer. Ráno ho tedy bude bolet hlava a na stopu nepřijde. O práci Ten druhý důvod jeho pobytu může pomoci při zvládání frustrace účastnic mírně neurotických a nedoceněných.
    Abych pravdu řekl, komentář mne nenapadá. Nechci se prozradit.

    9. Kynologické manželské páry – jde o to se pohádat pod kontrolou. Vox populi jim poté radí, jak dál.
    Toto je povětšinou příjemná skupina. Často velmi ceněná předchozími jmenovanými v tomto seznamu.

nezapomeňte, že na tábor jste přijeli pracovat

    10. Nekynologické páry – jeden je kynolog chtějíc se předvést tomu druhému. Ten druhý/á se zatím stane alkoholikem.
    Také bez komentáře.

    11. Pančitelky – samostatná skupina.
    Neb to mo hou býti představitelky obou stran spektra. Buď předobrotivé tety, co nic nezmůžou, anebo v bývalém životě dozorkyně ze Saxenhausenu.

    12. Cizinci – povětšinou drží hubu. Majoritně ze „západu“, a tak se bojí divokého východu. Ti z východu nádherně pijou.
    Nezaobírejte se jimi. Příště buď nepřijedou, anebo se bez následujících ročníků neobejdou.

    13. Známí kynologové – občas publikují v periodikách a tímto si více či méně prodlužují mužství.
    Toto je zvláštní kapitola. Tváří se seriózně a používají cizí výraziva, jejichž původ lze najít v řečtině či latině.

    14. A samozřejmě ti, jež chtějí cvičit svého psa a co nejvíce mu porozumět
    Bohužel, povětšinou infi kováni nějakou předchozí skupinou.

sledujte práci ostatních

    Ale také organizátoři

    1. Má snad někdo nějaký problém?
    Pan fšechno se fšem přeci líbí, je častým příkladem organizátora. Nezapomenu na proslov mého přítele – organizátora soustředění, který se při večerním mítinku optal davu, zda se někomu něco nelíbí a taková stará babička s boxerem se odvážila ozvat. „Tak vám se něco nelíbí !?!“ zařval v odpověď. Poté se pod onou nebohou paní podlomila kolena, takže příběh nepokračuje.

    2. Obětavé slečny – no problem
    – nemohu nevzpomenout tanečnice se psy. Usmívají se. Přitakají. Ale nikdy nic nezařídí, tak jak slíbily.

    3. Pracovitý stalinista
    – vím, zní to hrozně, ale toho se držte. Pro maximální vycvičenost přítomných psů udělá cokoli. Nesnažte se jej ale na..rat prezentací vlastního snažení jiného,než maximálního.

    Tak toto byl ten nejstručnější seznam účastníků tábora, do kterého se chystáte o letních prázdninách. Chápu, že vás poněkud poděsil. Nebojte se ale. Na partu lidí se psy, jejíž součástí budete v létě, nezapomenete možná do konce svého života.

    Abyste ale měli ještě lepší pocit, doporučuji se držet mých následujících rad:

- úplně nejdříve se zasaďte o to, ať jsou vaše ubikace čisté a sprchy, jakožto i veškeré sociální zařízení, vyšůrovány a desinfi kovány, byť je to třeba práce provozovatele objektu. Nic není více frustrující, jak být týden či dva ve špíně jen proto, že to udělal někdo jiný

- stejně tak výcvikový prostor, překážky, makety, nechť jsou v radostně použitelném stavu

- pokud chlastáte do rána, čiňte tak nehlučně

- ti co nechlastáte do rána, nemstěte se odpadlým tím, že při venčení zjitra v pět patnáct rozštěkáte všechny psy v lágru na disciplíny nastupujte dle seznamu, který si vytvoříte. Nebudete pak muset trčet dvě hodiny se psem na place a čekat až na vás přijde řada.

- nepřerušujte komentář trenéra. Pokud něco nevíte, optejte se hned, ale tak aby nebyl narušen jeho výklad. Buďte na nástupech a setkáních včas. Pokud vás z jakéhokoli důvodu v daný okamžik disciplína nebaví, seberte se a neotravujte život ani sobě, ani lidem okolo a běžte si kupříkladu lehnout k vodě.

- snažte se prosadit večerní mítink a diskutovat každou nejasnost ve výcviku

- snažte se co nejvíce fotografovat, natáčet. Krom toho, že se každý rád vidí, budete na chybách druhých schopni mnohem lépe pochopit ty své.

- nenechte své psy volně pobíhat, byť jsou sebeovladatelnější

- snažte se dát svým psům co nejvíce odpočinku – tj. neberte je do blízké vsi, netrénujte víc, než je nutné, a už vůbec bezmyšlenkovitě neopakujte ty části treninku (např.poslušnost) které váš pes již zná.

- Nenuťte své metody ostatním za každou cenu. Spíše více naslouchejte.

- Bezhlavě neexperimentujte ve výcvikových metodách, které vás najednou oslní.

- pokud jste majitelem dětí, hlídejte je, ať nikde neprudí.

- nejlépe každý třetí den dejte svému psu pauzu.Tuto denní pauzu ale rozhodně dodržte před např.zkouškou

- sbírejte hovna