Díl sedmnáctý - Práce s výcvikovou vestou s vypouštěčem míčku


Pomůckokynologická revoluce

    Od počátku devadesátých let jsme svědky pomůckokynologické revoluce. Za žádný tak krátký časový úsek nebylo nikdy před tím v minulosti představeno tolik pomůcek usnadňujících výcvik psa. Největší skok zažila pochopitelně obrana. Novinek je tolik, že nelze s určitostí říci, která že je ta nejpodstatnější. V poslušnosti však ano. Je to, alespoň pro mne, výcviková vesta s vypouštěčem míčku. Vyrábí ji povícero firem, dnes již po celém světě, nutno ale napsat, že u jejího zrodu stáli Mirka a Dr. Jirka Tiší.

„Máš podád posdaný tdenýdky !“

    Když to celé vyvinuli a začali prodávat, bylo mi to spíše k smíchu. Věděl jsem, že rolovaný jutový lepený pešek se šňůrkou vprostřed zvaný tampax tasím zpoza kalhot, za kterými jsem jej nosil zastrčený, stejně rychle jako Buffallo Bill smith & wesson.
    Fungovalo to báječně, jen plískanice jar a podzimů, zanechávaly na mém spodním prádle hnědou rýhu. Nevnímal jsem to až do doby, než se mne má dobrotivá máma, ke které jsem z lenosti obsluhovat svou pračku nosil prádlo, oklikou optala, cože se to se mnou děje a že jí mohu všechno říci, je přeci mou matkou a vůbec ať se nestydím. Nechápavě jsem se opáčil, cože že. Máma na mne vrhla ten nejlíbeznější úsměv, něžně mne pohladila a poté si umyla ruku. Až zvolání mé sestry „máš podád posdaný tdenýdky !“ (ať logopedka dělala, co dělala, s jejím „r“ nehla) mi celou záležitost osvětlilo.

Nový vesmír nejen pro pomalejší či otylejší

    Ani toto mne však nedonutilo vestu začít používat. Jenže časem se posuzování zpřísnilo a dosáhnout paralelní polohy předozadní osy psovoda a psa bylo čím dál tím důležitější. Taktéž mí klienti byli čím dál tím více tlustí a tím i pomalejší. Zejména začátečníkům bylo těžké vysvětlit, jak se soustředit zároveň na polohu psa, kdy zejména při obratech, a to zejména čelem vzad či vlevo při stylu zařazování, míček svíraný v podpaždí vypadával, anebo příliš motivovaný pes přikousl k pešku prst psovoda. Zakoupil jsem tedy vestu. Otevřela mi, respektive pod mým vedením začínajícím psovodům, nový vesmír. Odměnit psa se stalo jednoduchou záležitostí.

Největším nešvarem je nedostatečná motivace

    Docela mne ale překvapilo, že tak nádherně zjednodušený nácvik pozornosti v základní poloze či při chůzi může podstatná část kynoložstva zpackat. Nejčastějším nešvarem je malá motivace psa na předmět jeho zájmu, umístěný ve vypouštěči vesty. Nestačí, aby pro vašeho psa byl míček oblíbenou hračkou. Taková věc se tak nějak lážo plážo chytí a pak nosí, z mordy spíše vypadne a jeho odebrání je samozřejmostí. Na míčku je nutné vytvořit závislost jako na heroinu. Musí to být součást těla vašeho psa, bez níž je pes nesvůj, cítíc nutkání jej odněkud vykoukat. A to odněkud může být právě vypouštěč vesty.
    Protože potřeba vzniká následkem nedostatku, je opravdu nejlepší drive vašeho psa budovat co nejčastěji. Vyvazovat psa samotného, či v páru s jiným psem, a míček mu spíše nenechat ulovit, jak nechat. Ať šílí chtíčem. Poté bude uchopení míčku jediným bleskovým chňapnutím.

Nemyslete si ale, že to je hned jako hup na kozu

    Lepší je psovi zpočátku pomoci návěštími, ať jej míček potupně nepraští mezi slechy. Míček tedy zprvu upustíte z místa vypouštěče rukou. Další krok je protažení míčku vypouštěčem tak, aby byl vidět, a následovné upuštění. Poté nechte šňůrku míčku bimbat přes okraj vypouštěče, ať je psovi jasné, že je míček uvnitř. Až poté míček do vypouštěče zcela skryjte. Trénujte zatím jen udržení základní polohy. Velmi, ale opravdu velmi krátkými sekvencemi po vydráždění. Drive psa musí být co nejvyšší. Až po zvládnutí tenčního sledování bez poskakování, v přísné základní pozici, pokračujte obraty na místě. A odměňujte znovu často. A nezapomeňte psa odměnit, nejen míčkem z vesty spadlým, ale i následovnou hrou, kdy se se psem potaháte a necháte jej zvítězit. Až jako poslední krok cvičte sledování za chůze. Pes musí být již jistý v onom bleskovém chňapnutí. Nesmí však být zbrklý a poskakovat jako klokan, či si dokonce nosem vypouštěč otevírat. Hned od začátku dbejte tady té přesnosti. Vím z vlastní zkušenosti, jak těžko se odnaučuje poskakující pes, a zejména dobrman, tomuto zlozvyku. Na rozdíl od umístění míčku v podpaždí je vypouštěč vesty umístěn o pár centimetrů vpravo vpředu. To některé psy vede k šikmému přisedání a šikmé pozici při sledování. Nenásilnou cestou z tohoto problému je časté zastavování s prudkým posazením do korektní základní polohy, či změna obratů z obcházení na přiřazování. Této změny se nebojte, obraty lze přeučit během jediného tréninku. Taktéž odměna pouze v korektní pozici jakž takž zaručuje korektní výkon. K tomu ale potřebujete pomocníka, jenž vám bude říkat, zda je pes ok, anebo stupeň odchýlení na tu či onu stranu. A to zejména, uchýlíte-li se k použití bederní smyčky.

Nesmírně důležitá je kvalita míčku

    Ten prvý, který použijete u odrostlého štěněte či mladého psa, musí být měkký. Pes jej bude přijímat s větší chutí, a hlavně nepokazíte zákus. Měkké míčky však nejsou dostatečně těžké. Musíte je zatížit nějakým zátěžovým tělískem. Kusem kovu, jenž vmáčknete do středu kol šňůrky a zajistíte tak, aby se nehnul a psa nezranil. Bez toho lehký míček vypouštěčem propadne pomalu, pes bude mít více času lajdat a začne právě proto poskakovat. Až po zvládnutí měkkého míčku, po čase, použijte míček, jenž do vesty patří. Nezapomeňte, že musí být vždy opatřen šňůrkou. Jen ta zabrání případné katastrofě při propadu míčku do hrdla po kořisti až příliš lačného psa, a poslouží k vytažení míčku uzavřeného v larynxu.

Míček vypouštějte jen tehdy, má li pes opravdu oči upřené na vyhazovač

    Pokud byste volili právě ony okamžiky kdy ne, může se stát, že schválně přestane sledovat, aby míček vypadl. Když není míček z jakéhokoli důvodu psem uchopen, nenechte jej sebrat kořist ze země. Míček rozkopejte a vložte si jej do kapsy. Nezapomeňte po každém vypuštění myslet na uzavření vypouštěče. Zapomenete li, propadne následovně vložený míček psovi rovnou do mordy.
    Na přivolání „Ke mně“ nikdy nepoužívejte prsní kapsu. Pokud chcete použít vyhazovač pro zařazení k noze, odměňte nejdříve psa míčkem pod bradou a až poté, po odebrání a znovu nabytí přísné pozice před psovodem, zařaďte psa do základní pozice a odměňte druhým míčkem ve vyhazovači. Byl-li by míček jen na levé části hrudi, bude se pozornost psa obracet na vyhazovač a začne křivě předsedat.

Ňadra dmoucí nejsou problém

    Většina problémů se vyřeší sama. Čas a gravitace vám, milé dívky a paní, dříve či později od tohoto problému pomohou. Do té doby stačí jen zvětšit plochu vesty. Je to možné díky záložce na suchý zip.

Ve vestě můžete startovat na soutěžích

    Bez vypouštěče ovšem. Učte psa této situaci a ubezpečte jej, že i z kapsy plastové objímky prosté, míček po výkonu vystrčíte.

                                                                                                                                                 Luděk Šilhavý




FOTOGRAFIE
zde


INSTRUKTÁŽNÍ VIDEO
v přípravě














 © International dog school K9 :: Design: Lucie Skopalová :: Webmaster: Karolína Kočová